EduPort 2024, 8(2) | DOI: 10.21062/edp.2024.004

ROZVOJ SOCIÁLNÍCH KOMPETENCÍ DĚTÍ V RÁMCI NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Jiří Škoda, Pavel Doulík, Jana Stuchlá
Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem (CZECH REPUBLIC)

Článek se zabývá problematikou rozvoje sociálních schopností a dovedností dětí ve věku 13 – 14 let v rámci neformálního vzdělávání realizovaného v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Cílem výzkumné studie prezentované v článku je ověřit efektivitu intervence zaměřené na rozvoj těchto kompetencí u dětí v rámci neformálního vzdělávání. Intervence byla realizována po dobu tří měsíců se skupinou N = 32 dětí ze sociálně vyloučených lokalit ve věku 13 – 14 let, které navštěvovaly nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Omezená velikost vzorku je dán tím, že respondenti, kteří se výzkumné studie zúčastnili, museli být stejní před intervencí i po ní. Jelikož účast na intervenci je zcela dobrovolná, nebyla jistota, že se výstupní diagnostiky zúčastní všichni respondenti, kteří prošli vstupní diagnostikou. Výzkumný problém byl formulován jako kauzální: Jakým způsobem ovlivňuje intervence zaměřená na rozvoj sociálních kompetencí dětí jejich reálné sociální dovednosti? V rámci výzkumné studie byla provedena vstupní a výstupní diagnostika sociálních kompetencí pomocí výzkumného nástroje SSI (Social Skills Inventory). Sledovány byly tyto kompetence: emoční vyjadřování, emoční vnímavost, emoční kontrola, sociální vyjadřování, sociální vnímavost, sociální kontrola. Výsledky ukazují pozitivní přínos realizované intervence pro rozvoj sociálních kompetencí dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Před provedenou intervencí byly sociální dovednosti dětí ve všech sledovaných dimenzích na podprůměrné úrovni. Po intervenci dosáhly hodnoty všech sledovaných dimenzí statisticky i věcně významné zlepšení. Validita získaných výsledků je omezena limity výzkumu. Jedním z limitů je fakt, že v pretestu a posttestu byl použit stejný výzkumný nástroj (byť s odstupem 4 měsíců), tudíž respondenti mohli v posttestu volit odpovědi více podle očekávání výzkumníka, a mohla se tak projevit určitá sociální desirabilita. Mezi intervenující proměnné, které mohou ovlivňovat validitu získaných výsledků, patří sociální prostředí respondentů (převažující vyloučené lokality), ve kterém vyrůstají, jejich socioekonomický status, omezený rozvoj sociálních kompetencí v rodinách, které bývají často neúplné. Dalším limitem výzkumné studie je fakt, že použitý výzkumný nástroj nebyl normalizován pro české prostředí. V dalších eventuálních výzkumech by bylo vhodné zaměřit se např. na genderové rozdíly v sociálních dovednostech, sledovat jejich longitudinální změny bez intervenčních zásahů pouze vlivem přirozeně probíhající socializace či zjistit míru těsnosti vztahu proměnných vztahujících se k sociálním dovednostem k dalším vlastnostem osobnosti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné rozvíjet příslušné sociální kompetence dětí a mládeže přímo v reálných životních situacích pod supervizí pracovníků NZDM nebo např. sociálních pedagogů. Intervence v rámci NZDM má totiž do jisté míry pouze modelový charakter a vychází se sociálních her a modelových situací. Je však žádoucí, aby k rozvoji těchto kompetencí docházelo přímo v reálných životních situacích, jako jsou např. cesta hromadnými dopravními prostředky, nakupování, stolování, vyřizování běžné agendy, základy etického chování a adekvátní komunikace. Tyto aktivity je samozřejmě možné rozvíjet i s ohledem na možné rizikové chování dětí a mládeže, a to jak v reálných situacích, tak i v kyberprostoru. Tyto kompetence lze rozvíjet i v rámci školních i mimoškolních aktivit (např. ve školním klubu, v zájmových kroužcích, na letních táborech apod.).

Klíčová slova: nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, sociální dovednosti, volnočasové aktivity, neformální vzdělávání, sociální vyloučení

DEVELOPMENT OF CHILDREN'S SOCIAL COMPETENCES IN NON-FORMAL EDUCATION

The article deals with the issue of the development of social abilities and skills of children aged 13 - 14 in the framework of non-formal education implemented in a low-threshold facility for children and youth. The aim of the research study presented in the article is to verify the effectiveness of an intervention aimed at the development of these competences in children within the framework of non-formal education. The intervention was implemented over a period of three months with a group of N = 32 children from socially excluded localities, aged 13-14 years, attending a low-threshold facility for children and youth. The limited sample size is due to the fact that the respondents who participated in the study had to be the same before and after the intervention. As participation in the intervention is completely voluntary, there was no assurance that all respondents who underwent the initial diagnostic would participate in the final diagnostic. The research problem was formulated as a causal one: How does an intervention aimed at developing children's social competence affect their actual social skills? Translated with DeepL.com (free version)The research study involved an initial and an exit diagnosis of social competences using the SSI (Social Skills Inventory) research tool. The following competences were monitored: emotional expression, emotional receptivity, emotional control, social expression, social receptivity, social control. The results show a positive contribution of the implemented intervention to the development of social competences of children from socially excluded localities. Before the intervention, children's social skills were at a below average level in all the dimensions studied. After the intervention, the values of all observed dimensions reached statistically and substantively significant improvement. The validity of the results obtained is reduced by the limits of the research. One of the limitations is that the same research instrument was used in the pretest and posttest ( although 4 months apart), so respondents may have chosen answers more in line with the researcher's expectations in the posttest, and some social desirability may have emerged. Intervening variables that may influence the validity of the results obtained include the social environment of the respondents (predominantly excluded localities) in which they grow up, their socioeconomic status, and the limited development of social competences in their families, which are often incomplete. Another limitation of the study is the fact that the research instrument used was not standardised for the Czech environment. In future research it would be advisable to focus, for example, on gender differences in social skills, to observe their longitudinal changes without interventions only due to the influence of naturally occurring socialization or to determine the degree of closeness of the relationship of variables related to social skills to other personality traits. The results of the research show that it would be appropriate to develop relevant social competences of children and youth directly in real life situations under the supervision of Low-threshold Treatment Programs staff or e.g. social educators. The intervention within the Low-threshold Treatment Programs is to some extent only model-based and based on social games and model situations. However, it is desirable that the development of these competences takes place directly in real life situations, such as travelling on public transport, shopping, dining out, dealing with the current agenda, basic ethical behaviour and adequate communication. Of course, these activities can also be developed with regard to possible risk behaviour of children and young people, both in real situations and in cyberspace. These competences can also be developed in the context of school and extracurricular activities (e.g. in school clubs, after-school clubs, summer camps, etc.).

Keywords: Low-threshold Treatment Programs, Social Skills, Leisure Time Activities, Informal Education,  Social Exclusion

Zveřejněno: 1. září 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Škoda J, Doulík P, Stuchlá J. ROZVOJ SOCIÁLNÍCH KOMPETENCÍ DĚTÍ V RÁMCI NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. EduPort. 2024;8(2):. doi: 10.21062/edp.2024.004.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Appel, M. (2001). Padagogische Arbeit im offenen Jugendbereich: Grundbegriffe, Handlungsmuster und Kernprobleme. Deutsche Jugend, 49(11), 470.
    2. Cakirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Grada.
    3. Česká asociace streetwork, o. s. (2008). Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Praha: Česká asociace streetwork.
    4. Denny, B. T., & Ochsner, K. N. (2014). Behavioral effects of longitudinal training in cognitive reappraisal. Emotion, 14(2), 425. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Donohue, W. A. (2006). Managing Interpersonal Conflict. The Sage Handbook of Conflict Communication. Sage Publications. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Eisenberg, N., Spinrad, T. L., & Eggum, N. D. (2010). Emotion-related regulation and its relation to children's maladjustment. Annual Review of Clinical Psychology, 6(4), 495-525. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Eisenberg, N., Valiente, C., & Morris, A. (2003). Longitudinal Relations Among Parental Emotional Expressivity, Children's Regulation, and Quality of Socioemotional Functioning. Developmental Psychology, 39(1), 3-19. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Gillernová, I, & Štětovská, I. (2001). Pravidla a podmínky provádění sociálněpsychologického výcviku. In R. Komárková, I. Slaměník & J. Výrost (Eds.) Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálně psychologický výcvik. Grada, 23-33.
    9. Gillernová, I., Hermochová, S. & Šubrt, R. (1990). Sociální dovednosti učitele. Cvičení z metod aplikované sociální psychologie. SPN.
    10. Gillernová, I., & Krejčová, L (2012). Sociální dovednosti ve škole. Grada.
    11. Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Columbus.
    12. Gresham, F. M., & Elliott, S. N. (1984). Assessment and Classification of Children's Social Skills: A Review of Methods and Issues'. School Psychology Review, 13. 292-301. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Gross, J. J. (2014). Handbook of Emotion Regulation (2nd ed.). Guilford.
    14. Hermochová, S. (2007). Poznáváme své spolužáky. Projekt Odyssea.
    15. Herzog, A. (2007). Nízkoprahovost v praxi aneb jak pracovat s prahy. In P. Klíma, et al. Kontaktní práce: antologie textů České asociace streetwork. Česká asociace streetwork.
    16. Jasińska-Kania, A. (2009). Exclusion from the nation: Social distances from national minorities and immigrants. International Journal of Sociology, 39(3), 15-37. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Jedlička, R. (2007). Sociálně pedagogická práce s dětmi a mládeží v tíživých životních situacích v nízkoprahovém kontextu. In P. Klíma, et al. Kontaktní práce: antologie textů České asociace streetwork. Česká asociace streetwork.
    18. Juodraitis, A., & Radzevičienė, L. (2012). Striving for advantage as a determinant of social behaviour. environment. Problems of Psychology in the 21st Century, 1(1), 17-25. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Kihlstrom, J. F., & Cantor, N. (2000). Social intelligence. In R. J. Sternberg (Ed.). Handbook of intelligence, 1. vyd. Cambridge University Press. 359-379. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Kulka, J. (2008). Psychologie umění. 2. přepracované a doplněné vydání. Grada.
    21. Langmeier, J., & Matějček, Z. (2024). Psychická deprivace v dětství. Karolinum press.
    22. Maleki, M., Mardani, A., Mitra Chehrzad, M., Dianatinasab, M., & Vaismoradi, M. (2019). Social skills in children at home and in preschool. Behavioral Sciences, 9(7), 74. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Matson, J. L., & Wilkins, J. (2009). Psychometric testing methods for children's social skills. Research in Developmental Disabilities, 30(2), 249-274. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Pekárková, A. (2007). Přemýšlíme o hodnotách. Projekt Odyssea.
    25. Poethe, P. (1996). Dítě v ohrožení. G plus G.
    26. Priestley, P., Mcguire, J., Flegg, D., Hemsley, V., &Welham, D. (1978). Social Skills and Personal Problém Solving: a handbook of methods. Tavistock.
    27. Rashid, T. (2010). Development of social skills among children at elementary level. Bulletin of education and research, 32(1), 69-78.
    28. Riggio, R. E. (1989). Social Skills Inventory. Manual, research edition. Consulting Psychologists Press.
    29. Riggio, R. E., & Carney, D. R. (2007). Social Skills Inventory Manual. Mind Garden.
    30. Riggio, R. E., Trockmorton, B., & Depaola, S. (1990). Social skills and self-esteem. Journal of Personality and Individual Differences, 11(8). 799-804. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Serebryakova, T. A., Morozova, L. B., Kochneva, E. M., Zharova, D. V., Kostylevab, E. A., & Kolarkova, O. G. (2016). Emotional Stability as a Condition of Students' Adaptation to Studying in a Higher Educational. International Journal of Environmental & Science Education, 11(15), 7486-7494.
    32. Silvera, D. H., Martinussen, M., & Dahl, T. (2001). The Tr?mso Social Social Intelligence Scale, a self report measure of sociale inteligence. Scandinavien Journal of Psychology, 42. 313-319. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál.
    34. Vašina, L. (2010). Komparativní psychologie. Grada Publishing.
    35. Warnes, E. D., Sheridan, S. M., Geske, J., & Warnes, W. A. (2005). A contextual approach to the assessment of social skills: Identifying meaningful behaviors for social competence. Psychology in the Schools, 42(2), 173-187. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Zemanová, V., & Dolejš, M. (2015). Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Univerzita Palackého v Olomouci.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah