EduPort 2024, 8(1) | DOI: 10.21062/edp.2024.001

PROFESE UČITELE MATEŘSKÉ ŠKOLY – NÁZORY, PŘESVĚDČENÍ A OČEKÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY

Ondřej Koželuh1, Eva Koželuhová1, Milan Podpera
Ondřej Koželuh1, Eva Koželuhová1, Milan Podpera

Cíle

Příspěvek se zabývá názory, přesvědčeními a očekáváními studentů prezenčního studia oboru Učitelství pro MŠ na Západočeské univerzitě v Plzni vzhledem k profesi učitele MŠ a k připravenosti studentů k výkonu povolání. Pregraduální příprava je v moderním předškolním vzdělávání klíčovou etapou života každého učitele MŠ. Tvoří se při ní tvoří veškeré koncepty pro úspěšné budoucí vykonávání této profese, jejíž nároky se stále zvyšují. Je proto nutné se této etapě blíže věnovat a empiricky ji zkoumat. Pro výzkum byly stanoveny tři výzkumné otázky:

1) Jaké názory a přesvědčení o své budoucí profesi učitelky mateřské školy studenti mají?

2) Co ovlivňuje názory, přesvědčení a očekávání studentů vzhledem k profesi učitele MŠ?

3) Jak studenti hodnotí svou připravenost na profesi učitele MŠ?

Metodologie

Jako výzkumný design byl zvolen dotazník vlastní konstrukce, který kombinoval kvantitativní i kvalitativní přístup. Respondenti na čtyřbodových škálách vyjadřovali míru souhlasu s předloženými tvrzeními a následně svou odpověď vysvětlovali ve volně vyjádřených odpovědích. Sběr dat probíhal vždy v září až listopadu v letech 2021 až 2023, jedná se tedy o longitudinální výzkum. Sledovány byly jak změny jednoho konkrétního ročníku v průběhu času (první ročník roku 2021 = druhý ročník roku 2022 = třetí ročník roku 2023), tak rozdíly mezi jednotlivými ročníky v jednom roce (např. první x druhý x třetí ročník roku 2022), ale zároveň i změny v průběhu let jednotlivých ročníků (např. první ročník v roce 2021 x 2022 x 2023).

Výzkumným vzorkem byli studenti prezenčního studia bakalářského oboru Učitelství pro MŠ na ZČU v Plzni (2021 (n = 103); 2022 (n = 94); 2023 (n = 61)). Studenti kombinovaného studia, působící z naprosté většiny již v praxi, byli z tohoto výzkumu vyřazeni. Jejich zkušenosti s profesí by nepochybně alterovaly výsledky. 

Výsledky

Z odpovědí na první výzkumnou otázku vyplývá, že se během studia výrazně mění pohled studentů na volnou hru dětí ve smyslu její vzrůstající důležitosti. Role učitele v předškolním vzdělávání se během studia taktéž významně oddaluje od pozice dominantní osoby a jakéhosi garanta pravdy a správnosti směrem k roli průvodce. Respondenti také uváděli, že profese učitele mateřské školy bude jistě náročná, zatímco jiní byli toho názoru, že bude náročná odpovídajícím způsobem ke své povaze.

Z odpovědí na druhou výzkumnou otázku vyplynulo, že představy studentů o profesi učitele jsou utvářeny zejména prostřednictvím jejich zkušenosti ze setkání s učiteli z praxe. Nejčastěji se jednalo o rodinné příslušníky či blízké osoby. Díky přibývajícímu času strávenému studiem, setkávání s vysokoškolskými učiteli a s učiteli na praxích roste pozitivní ovlivnění pedagogickým vzorem. Tento fakt vnímáme jako jeden z nejdůležitějších výstupů celého šetření, protože z něj plyne, že vysokoškolské prostředí významně kultivuje osobnost studentů a dává jim dobré příklady a vzory pro další pedagogické působení. Vzorem tedy není učitel pouze v rovině vztahu s dětmi, ale také ve vztahu se studenty.

Z odpovědí na třetí výzkumnou otázku vyplynulo, že studenti nepochybují o svých předpokladech být dobrým učitelem. Většina respondentů hodnotila vysoce kvalitu studia, byť by část dotazovaných uvítala více praxe. Zároveň ale také uváděli, že samotné studium nestačí, neboť až každodenní realita přinese zkušenosti potřebné k získání profesní jistoty. Ukazuje se tedy, že o své budoucí práci přemýšlejí v širším kontextu a vnímají její náročnost. Všechna zjištění byla potvrzena jak kvantitativními statistickými metodami, tak i kvalitatvními výpověďmi respondentů.

Klíčová slova: Předškolní vzdělávání, pregraduální příprava, studenti, učitelství

THE PROFESSION OF PRESCHOOL TEACHER – OPINIONS, BELIEFS AND EXPECTATIONS OF STUDENTS OF PRESCHOOL TEACHING FIELD

Objectives

The paper deals with the opinions, beliefs and expectations of students of the full-time study of Kindergarten Teaching at the University of West Bohemia in Pilsen regarding the profession of a kindergarten teacher and the students' readiness for the profession. Undergraduate preparation is a key stage in the life of every kindergarten teacher in modern preschool education. It creates all concepts for the successful future performance of this profession, the demands of which are constantly increasing. It is therefore necessary to pay closer attention to this stage and to examine it empirically. Three research questions were set for the research:

1) What opinions and beliefs do students have about their future profession as kindergarten teachers?

2) What influences the opinions, beliefs and expectations of students regarding the profession of a kindergarten teacher?

3) How do students evaluate their readiness for the profession of kindergarten teacher?

Methodology

A self-constructed questionnaire was chosen as the research design, which combined a quantitative and qualitative approach. Respondents expressed their degree of agreement with the presented statements on four-point scales and subsequently explained their answer in freely expressed answers. Data collection always took place in September to November in the years 2021 to 2023, so it is a longitudinal research. Both the changes of one specific year of studies over time (first year of studies of 2021 = second year of studies of 2022 = third year of studies of 2023) and differences between individual years of studies in one year (e.g. first x second x third year of studies of 2022) were monitored, but at the same time changes over the years of individual years of studies (e.g. first year of studies in 2021 x 2022 x 2023).

The research sample was full-time students of the bachelor's degree in Teaching for Kindergarten at WBU in Pilsen (2021 (n = 103); 2022 (n = 94); 2023 (n = 61)). Distance study students, the vast majority of whom are already in practice, were excluded from this research. Their experience with the profession would undoubtedly alter the results.

The results

It follows from the answers to the first research question that during the course of study, the students' view of children's free play changes significantly in the sense of its growing importance. During the study, the role of the teacher in preschool education also moves significantly away from the position of a dominant person and a kind of guarantor of truth and correctness towards the role of a guide. Respondents also stated that the profession of a kindergarten teacher would certainly be demanding, while others were of the opinion that it would be demanding in a manner appropriate to its nature.

The answers to the second research question showed that the students' ideas about the teaching profession are formed mainly through their experience of meeting teachers from practice. Most often, it was family members or close people. Thanks to the increasing time spent studying, meeting with university teachers and with teachers in kindergartens, the positive influence of the pedagogical model grows. We perceive this fact as one of the most important outputs of the entire investigation, because it shows that the university environment significantly cultivates the personality of students and gives them good examples and role models for further pedagogical activity. Therefore, the teacher is not only a role model in terms of the relationship with the children, but also in the relationship with the students.

The answers to the third research question showed that students do not doubt their prerequisites to be a good teacher. The majority of respondents assessed the high quality of the studies, although some respondents would have liked more practice. At the same time, they also stated that studying alone is not enough, because everyday reality will bring the experience needed to gain professional security. It thus turns out that they think about their future work in a broader context and perceive its demands. All findings were confirmed both by quantitative statistical methods and by the qualitative statements of the respondents.

Keywords: Preschool education, pregradual preparation, students, teaching

Zveřejněno: 1. květen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koželuh O, Koželuhová E, Podpera M. PROFESE UČITELE MATEŘSKÉ ŠKOLY – NÁZORY, PŘESVĚDČENÍ A OČEKÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY. EduPort. 2024;8(1):. doi: 10.21062/edp.2024.001.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ajzen, I. (2001). Nature and operation of attitudes. Annual Review of Psychology, 52(1), 27-58. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Androusou, A., & Tsafos, V. (2018). Aspects of the professional identity of preschool teachers in Greece: investigating the role of teacher education and professional experience. Teacher Development, 22(4), 554-570. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Aykac, N., Yildirim, K., Altinkurt, Y., & Marsh, M. M. (2017). Understanding the underlying factors affecting the perception of pre-service teachers' teacher identity: A new instrument to support teacher education. Üniversitepark Bülten, 6(1), 67. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Barenthien, J., Oppermann, E., Anders, Y., & Steffensky, M. (2020). Preschool teachers' learning opportunities in their initial teacher education and in-service professional development-do they have an influence on preschool teachers' science-specific professional knowledge and motivation?. International Journal of Science Education, 42(5), 744-763. https://doi.org/10.1080/09500693.2020.1727586 Přejít k původnímu zdroji...
    5. Beauchamp, C. (2015). Reflection in teacher education: issues emerging from a review of current literature. Reflective practice, 16(1), 123-141. https://doi.org/10.1080/14623943.2014.982525 Přejít k původnímu zdroji...
    6. Beauchamp, C., & Thomas, L. (2009). Understanding Teacher Identity: An Overview of Issues in the Literature and Implications for Teacher Education. Cambridge Journal of Education, 39(2), 175-189. https://doi.org/10.1080/03057640902902252 Přejít k původnímu zdroji...
    7. Beijaard, D., Meijer, P. C., & Verloop, N. (2004). Reconsidering research on teachers' professional identity. Teaching and teacher education, 20(2), 107-128. https://doi.org/10.1016/j.tate.2003.07.001 Přejít k původnímu zdroji...
    8. Breffni, L. (2011). Impact of curriculum training on state-funded prekindergarten teachers' knowledge, beliefs, and practices. Journal of Early Childhood Teacher Education, 32(2), 176-193. https://doi.org/10.1080/10901027.2011.572226 Přejít k původnímu zdroji...
    9. Bruinsma, M., & Jansen, E. P. W. A. (2010). Is the motivation to become a teacher related to pre-service teachers' intentions to remain in the profession? European Journal of Teacher Education, 33(2), 185-200. https://doi.org/10.1080/02619760903512927 Přejít k původnímu zdroji...
    10. Burkovičová, R., Gobelová, T., & Seberová, A. (2011). Analýza profesijných činností učiteľov v Česku. In: Učiteľ preprimárneho a primárneho vzdelávania. UMB. 231-284.
    11. Brousseau, B. A., Book, C., & Byers, J. L. (1988). Teacher beliefs and the cultures of teaching. Journal of teacher education, 39(6), 33-39. https://doi.org/10.1177/002248718803900607 Přejít k původnímu zdroji...
    12. Carpenter, P. G., & Byde, P. (1994). The development of professional self-concept. Asia-Pacific Journal of Teacher Education, 22(2), 163-176. https://doi.org/10.1080/0311213940220206 Přejít k původnímu zdroji...
    13. Chang-Kredl, S., & Kingsley, S. (2014). Identity expectations in early childhood teacher education: Pre-service teachers' memories of prior experiences and reasons for entry into the profession. Teaching and Teacher Education, 43, 27-36. https://doi.org/10.1016/j.tate.2014.05.005 Přejít k původnímu zdroji...
    14. Collin, S., Karsenti, T., & Komis, V. (2013). Reflective practice in initial teacher training: Critiques and perspectives. Reflective practice, 14(1), 104-117. https://doi.org/10.1080/14623943.2012.732935 Přejít k původnímu zdroji...
    15. Dytrtová, R., & Krhutová, M. (2009). Učitel: příprava na profesi. Grada.
    16. Furlong, C. (2013). The teacher I wish to be: Exploring the influence of life histories on student teacher idealised identities. European journal of teacher education, 36(1), 68-83. https://doi.org/10.1080/02619768.2012.678486 Přejít k původnímu zdroji...
    17. Havlík, R. (2001). Vysokoškolská příprava očima studentů všeobecně vzdělávacích předmětů na PedF UK. In Walterová, E. Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Sborník z celostátní konference, 2. díl. PedF UK.
    18. Jay, J. K., & Johnson, K. L. (2002). Capturing complexity: A typology of reflective practice for teacher education. Teaching and teacher education, 18(1), 73-85. https://doi.org/10.1016/S0742-051X(01)00051-8 Přejít k původnímu zdroji...
    19. Korthagen, F. A. J. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.
    20. Korthagen, F. A. (2004). In search of the essence of a good teacher: Towards a more holistic approach in teacher education. Teaching and teacher education, 20(1), 77-97. https://doi.org/10.1016/j.tate.2003.10.002 Přejít k původnímu zdroji...
    21. Koželuhová, E., Stralczynská, B. L., & Syslová, Z. (2023). Dítě, nebo tradice? Plánování vzdělávacího obsahu v předškolním vzdělávání. Orbis scholae, 17(1), 71-86. https://doi.org/10.14712/23363177.2023.13 Přejít k původnímu zdroji...
    22. Koželuhová, E., Loudová Stralzcynská, B. & Lipnická, M. (2020). Planning Educational Content in School Curriculum Documents: Examples of current practice from pre-schools in the Czech Republic and Slovakia. Pedagogika, 70(4), 425-448. https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1678 Přejít k původnímu zdroji...
    23. Lang, S. N., Mouzourou, C., Jeon, L., Buettner, C. K., & Hur, E. (2017). Preschool teachers' professional training, observational feedback, child-centered beliefs and motivation: Direct and indirect associations with social and emotional responsiveness. Child & Youth Care Forum (Vol. 46, pp. 69-90). Springer US. https://doi.org/10.1007/s10566-016-9369-7 Přejít k původnímu zdroji...
    24. Loudová Stralzcynská, B., Koželuhová, E., Syslová, Z & Ristić, P. (2021). Přístupy studentů pedagogických fakult k tvorbě školních a třídních vzdělávacích programů v mateřských školách. In: Na cestě ke spravedlnosti ve vzdělávání: Pedagogický výzkum pro lepší praxi a politiku. Česká asociace pedagogického výzkumu a Masarykova univerzita, 124-127.
    25. Opravilová, E. (2016). Předškolní pedagogika. Grada.
    26. Pearce, J., & Morrison, C. (2011). Teacher identity and early career resilience: exploring the links. Australian Journal of Teacher Education, 36(1), 48-59. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Pešková, K., Janko, T., Janík, T., & Spurná, M. (2018). Proměny postojů učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění. Orbis scholae, 12(1), 69-93. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.282 Přejít k původnímu zdroji...
    28. Píšová, M. (1999). Novice teacher. In Scientific Papers of University of Pardubice, Series C, Supplement 1. University of Pardubice
    29. Podpera, M. (2017). Přípravné vzdělávání učitelek mateřských škol a potřeby praxe. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
    30. Rodová, V., & Syslová, Z. (2021). Profesní identita studentek učitelství pro mateřské školy a její odraz v portfoliu. Pedagogická orientace, 31(1), 35-69. https://doi.org/10.5817/PedOr2021-1-35 Přejít k původnímu zdroji...
    31. Sawyer, A. G. (2017). Factors Influencing Elementary Mathematics Teachers' Beliefs in Reform-Based Teaching. The Mathematics Educator, 26(2), 26-53. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Solárová, M. (2003). Představa a realita učitelského povolání. Pedagogická orientace, 13, 20-25.
    33. Spies, T. G., Lyons, C., Huerta, M., Garza, T., & Reding, C. (2017). Beyond Professional Development: Factors Influencing Early Childhood Educators' Beliefs and Practices Working with Dual Language Learners. Catesol Journal, 29(1), 23-50. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Syslová, Z. (2013). Profesní kompetence učitele mateřské školy. Grada.
    35. Syslová, Z., Grůzová, L., Najvarová, V., Rodová, V., & Vystrčilová, P. (2019). Jak a o čem přemýšlejí studenti učitelství v začátcích svého studia?.
    36. Šmelová, E. & Nelešovská, A. (2009). Učitel mateřské školy v reflexi současných proměn. Univerzita Palackého v Olomouci.
    37. Vaculík Pravdová, B. (2022). Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství. Pedagogika, 2, 185-216. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2072 Přejít k původnímu zdroji...
    38. Vašutová, J. (2007). Být učitelem: co by měl učitel vědět o své profesi. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
    39. von Suchodoletz, A., Jamil, F. M., Larsen, R. A., & Hamre, B. K. (2018). Personal and contextual factors associated with growth in preschool teachers' self-efficacy beliefs during a longitudinal professional development study. Teaching and Teacher Education, 75, 278-289. https://doi.org/10.1016/j.tate.2018.07.009 Přejít k původnímu zdroji...
    40. Walsh, S., & Mann, S. (2015). Doing reflective practice: A data-led way forward. Elt Journal, 69(4), 351-362. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Watt, H. M., Richardson, P. W., Klusmann, U., Kunter, M., Beyer, B., Trautwein, U., & Baumert, J. (2012). Motivations for choosing teaching as a career: An international comparison using the FIT-Choice scale. Teaching and teacher education, 28(6), 791-805. https://doi.org/10.1016/j.tate.2012.03.003 Přejít k původnímu zdroji...
    42. Watt, H. M., & Richardson, P. W. (2007). Motivational factors influencing teaching as a career choice: Development and validation of the FIT-Choice Scale. The Journal of Experimental Education, 75(3), 167-202. https://doi.org/10.3200/JEXE.75.3.167-202 Přejít k původnímu zdroji...
    43. Wernerová, J. (2013). Hodnocení profesní přípravy studenty učitelství a jejich postoje k profesi. e-Pedagogium, 3, 24-37. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Wiegerová, A., & Gavora, P. (2014). Proč se chci stát učitelkou v mateřské škole? Pohled kvalitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 4, 510-534. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-4-510 Přejít k původnímu zdroji...
    45. Zhang, L., Yu, S., & Liu, H. (2019). Understanding teachers' motivation for and commitment to teaching: profiles of Chinese early career, early childhood teachers. Teachers and Teaching, 25(7), 890-914. https://doi.org/10.1080/13540602.2019.1670155 Přejít k původnímu zdroji...
    46. Zeichner, K. M. (1994). Research on teacher thinking and different views of reflective practice in teaching and teacher education. Teachers' minds and actions: Research on teachers' thinking and practice, 9-27

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah